Úvodní stránka
Aktuální fotografie (kresba) a upozornění na nejnovější příspěvky na stránkách:
|
Premonstráti
Putovní kazatel Norbert z Xanten (*asi 1080 - +6.6.1134) založil r.
1120 v pustině Prémontré u Laonu klášterní společnost, která přijala
řeholi kanovníků augustiniánů. Řád byl potvrzen papežem Honoriem II. v
r. 1126, kdy se Norbert stal magdeburským biskupem. Po ovládnutí
Magdeburku protestanty r. 1627 byly Norbertovy ostatky přeneseny do
kláštera v Praze na Strahově.
Za Norbertova nástupce, Huga z Fosses, byl zprvu volný svazek přísněji
centralizován po vzoru cisterciáků. Řád se věnoval zvláště duchovní
správě ve farnostech a charitativním činnostem, mj. ve vlastních
špitálech. Premonstráti jako první uskutečnili ideu třetího řádu, tj.
spojení laiků mimo klášter s životem řeholní komunity. V českých zemích
vznikl první klášter necelých dvacet let po potvrzení řádu, začátkem 40.
let založil biskup Jindřich Zdík klášter na Strahově v Praze (Regia
canonia Strahoviensis in Monte Sion Pragae). Ve zdejším klášterním
kostele Panny Marie je pohřben Vladislav II. (+1174). Dalšími významnými
konventy byly Želiv, Teplá (založená českým šlechticem a mučedníkem bl.
Hroznatou), Svatý Kopeček u Olomouce a řada dalších. Po husitských
bouřích obnovili premonstráti činnost až v době rekatolizace, zvláště za
přispění Jana Lohelia, od r. 1612 pražského arcibiskupa.
Sestry premonstrátky
Kongregace sester premonstrátek byla založena na Svatém Kopečku u
Olomouce 27. 4. 1902 snahou strahovského premonstráta P. Vojtěcha
Vincence Frejky (1866-1937), v té době kaplan na Sv. Kopečku. Je jednou
z větví premonstrátského řádu, který založil r. 1120 sv. Norbert. Žije
podle Řehole sv. Augustina v duchu sv. Norberta – je papežského práva.
Řídí se obnovenými Konstitucemi v duchu II. vatikánského koncilu, které
byly schváleny 11. října 1987.
Dne 23. července 1902 byla tato Kongregace na řádové generální kapitule
v Averbode v Belgii schválena a přijata do premonstrátského řádu.
Založením Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku v roce 1902
se obnovil na území dnešního Česka a Slovenska premonstrátský způsob
života sester, který zanikl zrušením kontemplativních společenství v
době vlády Josefa II.
Od r. 1939 má Kongregace dvě provincie: Českomoravskou s provinčním sídlem na Svatém Kopečku a Slovenskou s provinčním sídlem v Trnavě. Sídlo generální představené Kongregace je v Trnavě na Slovensku. V roce 1970 Kongregace obdržela papežské schválení.
Naše Kongregace vede své členky k vlastnímu posvěcení společným
životem podle evangelních rad Bohu zasvěcené čistoty, chudoby a
poslušnosti. Spojujeme rozjímavý život s vnější činností, jak
apoštolskou a duchovní, tak sociálně-charitativní podle hesla „Ad omnes
opus bonum parati“ – „Ke každému dobrému dílu připraveny“. Podle
Kristova příkladu vydáváme slibem chudoby svědectví, že všechno, co
člověk má, dokonce všechno, co sám je, je dáno, aby sloužilo lidem k
získání slíbené blaženosti. Konstituce čl. 2,3.
Podle premonstrátské tradice a spirituality uskutečňujeme naše poslání
uctíváním eucharistie a panenské Matky Boží Marie, společnou chválou
Pána v chóru a apoštolským životem v pokání.
Eucharistický život uskutečňujeme zvláště denním spoluslavením
Nejsvětější Oběti, častými adoracemi a návštěvami Krista v Eucharistii.
Po příkladu svatého Otce Norberta se snažíme o prohloubení své víry v
Něj, lásky a úcty k Němu a o smír za urážky, kterých se Mu v této
Svátosti dostává.
Úctu a lásku k Panně Marii, naší Paní, prožíváme společně i jednotlivě.
Učíme se od Ní naprosté oddanosti Bohu a službě lidem. Abychom vyjádřily
také svou vděčnost Bohu za všechny udělené milosti, připojujeme se k
jejímu Magnificat.
V liturgické modlitbě se spojujeme k Boží chvále s celou Církví, a tak
přispíváme do duchovního pokladu Církve, ze kterého pak ona rozdává.
V duchu kajícnosti podstupujeme bolestné konflikty s přítomností, když
chceme svět činit více křesťanský. Jednotlivě a společně si ukládáme
různá omezení jako náhradu za vlastní a cizí provinění.
Náš apoštolát zahrnuje různé jeho druhy podle dané situace. Především
klademe důraz na apoštolát eucharistický a mariánský a na apoštolát
liturgické a prosebné modlitby a oběti. Směrnice čl. 3/1-5
Chceme žít společně jako první křesťané „ s radostí a upřímným srdcem"
(Sk 2, 46), abychom byly pravými svědkyněmi skutečné lásky k bližnímu.
Svatý Norbert zvlášť doporučoval pohostinnost a pomoc chudým a
potřebným. Proto chceme mít srdce a ruce otevřené k potřebám lidí,
zvláště jakýmkoliv způsobem tísněným, trpícím a utlačovaným.
Naše komunity chtějí být místy duchovního občerstvování.
Třetí řád
Jsou kněží a laici, muži a ženy, kteří vedeni duchovní náklonností k Norbertovu založení, hledají u našich komunit duchovní povzbuzení a místo lidského a křesťanského spole-čenství. Aby ve svém životě prohloubili víru a apoštolskou aktivitu, chtějí být s naším řádem a s některou komunitou úžeji spojeni. Kongregace je přijímá za bratry a sestry k řádu přidruženého společenství (za terciáře a terciářky).Směrnice čl. 8/1
Aktualizace stránek: 5. února 2024
Podmínky ochrany osobních údajů - GDPR