(Znak premonstrátek)

Českomoravská provincie Kongregace sester premonstrátek

Náměstí Sadové 152/39, 77900 Olomouc - Svatý Kopeček
IČ: 00406422, DIČ: CZ 00406422
tel: +420 585155098 vč. faxu,
e-mail   bank.účet: 8046146001/5500

Historie Kongregace sester premonstrátek

Kongregace sester premonstrátek byla založena 27. dubna 1902 na Svatém Kopečku u Olomouce. Dne 23. července 1902 byla tato Kongregace na řádové generální kapitule v Averbode v Belgii schválena a přijata do premonstrátského řádu. Kongregace vede sestry k vlastnímu posvěcení zachováváním slibů Evangelních rad, Bohu zasvěcené čistoty, chudoby a poslušnosti v životě naplněném kontemplací a apoštolskou prací, který žijeme pod vedením a ve spolupráci se společenstvím kněží Premonstrátského řádu.

Stručná historie od založení Kongregace

Kongregace byla založena strahovským premonstrátem P. Vojtěchem Frejkou v roce 1902. Sestry nejdříve působily v původním klášteře na Svatém Kopečku, který je od Norbertina vzdálen asi 200m. Je to objekt - jmenoval se tehdy Útulna svatého Josefa, který dosud v restituci vrácen není.
Jak se Kongregace slibně rozvíjela bylo mnoho nových sester a původní klášter svou kapacitou nestačil. V roce 1930 za tehdejší generální představené matky Bronislavy Marie Večerkové se zakoupil od kláštera premonstrátů na Strahově pozemek zde na Svatém Kopečku a byl vystavěn nový Mateřinec, který byl 9.8.1931 posvěcen tehdejším olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem. To je dnes hlavní budova areálu Norbertina. O rok později se začala stavět druhá budova - "exerciční dům", kde až do roku 1950 sestry zajišťovaly exercicie pro laiky. S láskou a pečlivostí se staraly o celoroční provoz, stravu a úklid objektu a zvaly různé exercitátory, kteří laickým zájemcům poskytovali duchovní přednášky.
Tato činnost byla v padesátých letech násilně přerušena a sestry se musely z Norbertina vystěhovat. Stát poskytl celý areál Základní škole pro děti se zbytky sluchu, která v roce 1972 přistavěla ke dvěma stávajícím budovám další budovu, která tehdy sloužila jako mateřská škola pro takto postižené děti.
V roce 1991 byl celý areál vrácen do vlastnictví sestrám premonstrátkám, které o jeho navrácení žádaly. Poslední budova bývalé mateřské školky byla umořena nájmem, to znamená, že provincie ten objekt od státu v podstatě odkoupila. Základní škola využívala areál Norbertina do roku 1999, kdy pro ni byl státem zrekonstruován areál v Olomouci, kam se ZŠ o prázdninách r. 1999 přestěhovala. V současné době je to jedna z nejmodernějších škol v celé střední Evropě.
Sestry premonstrátky použily vlastní úspory k rekonstrukci dvou menších budov v areálu Norbertina, do kterých se v červnu r. 2000 přestěhovaly s velkou radostí a vděčností, že se mohly vrátit zpět do svého mateřince na Svatý Kopeček právě v jubilejním roce 2000.
V r.2002 jsme oslavily v bazilice Navštívení P. Marie jubileum Kongregace - 100 let od jejího založení zde na Svatém Kopečku. Byl to čas díků za Boží obdarování, pokorné ohlédnutí zpět, ale i v naději pohled do budoucna. Téhož roku jsme s pomocí Boží začaly s vlastní rekonstrukcí mateřince od suterénu (1.PP) až po 3.NP; vše bylo rozděleno do jednotlivých etap, podle finančních prostředků Českomoravské provincie.
V závěru r. 2003 byla zprovozněna kuchyň, prádelna a přilehlé provozy v 1.PP, včetně instalace obou výtahů. Následně byla nabídnuta možnost poskytnutí obědů pro obyvatele ze Sv. Kopečka (do jídlonosičů), stejně tak i praní prádla pro veřejnost. V r. 2005 byl otevřen Domov sv. Norberta pro laické seniory v 1.NP. V r. 2006 byla dokončena rekonstrukce 2.NP a hrubá oprava prostor kaple sv. Norberta.
V r. 2008 byla dokončena rekonstrukce 3.NP a uskutečnilo se dlouho očekávané a modlitbou podpořené stěhování sester do mateřince. Dočasná kaple v bývalé MŠ však byla dál užívaná, což znamenalo náročné přecházení po objektech. V r. 2009 se pokračovalo s opravou kaple v mateřinci, která byla dokončena v červnu 2010 a dne 21.6.2010 byla tato kaple sv. Norberta slavnostně posvěcena, což byl pro nás všechny velký Boží dar. Světitelem byl olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner.
Ve dvou menších uvolněných budovách areálu Norbertina bylo od 1.9.2009 otevřeno víceúčelové centrum, jako další z našich apoštolských činností.
Aktualizováno v říjnu L.P. 2010

P. FrejkaP. Vojtěch Vincenc Frejka, zakladatel Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku, premonstrát strahovského kláštera.
Narodil 18. května 1860 ve vesnici Kateřinky, v okrese Pelhřimov. Po maturitě si podal žádost o přijatí do noviciátu ve strahovské kanonii. Řeholní formaci na Strahově prožívá v létech 1880 - 1886. Slavné sliby složil v r. 1884, na kněze byl vysvěcen r. 1885. Kaplanem na Svatém Kopečku byl v létech 1887 - 1906. V té době horlivě pracoval na povolení založení nové Kongregace, což se mu, přes mnohé nesnáze a s Boží pomocí podařilo. Dne 27. dubna r. 1902 stojí 3 kandidátky u hlavního oltáře poutního svatokopeckého chrámu Navštívení Panny Marie. Probošt Bohumír Hendl, za asistence otce Vojtěcha Frejky a ještě druhého kaplana P. Justina Sedláka oblékl do bílého premonstrátského roucha první tři novicky.
P. Vojtěch Frejka zemřel 17. února 1937 v Praze. Tělo je uloženo na hřbitově v Nebušicích mezi spolubratry. S velkou vděčností vzpomínáme v modlitbě a ve mši svaté. R.I.P.

První sestryPrvní sestry
První sestry byly jako kandidátky duchovně formovány v premonstrátském klášteře II. řádu ve Zwierzynci v Krakově v Polsku. Jejich jména jsou: S.Norberta Marie Šťastná, S.Gilberta Marie Stolařová a S.Marie Jenovéfa Koutná.
První představenou nové Kongregace se stala S.Michaela Andrusikiewicz ze zwierzyneckého kláštera (1902-1908). Vzpomínáme na začátky Kongregace sester třetího řádu na Svatém Kopečku, na nadějný pobyt prvních kandidátek v krakovském Zwierzyniec, na ostražitou důkladnost, se kterou církevní autority odkládaly první obláčku, na těžké první roky. Činnost sester se od počátku zaměřovala na péči o sirotky, hendikepované a staré lidi.

SM. VečerkováMatka Bronislava Marie Večerková
Působila na Svatém Kopečku mezi světovými válkami a měla zásluhu na rychlém vzestupu Kongregace.
Bronislava Večerková, oblečená do bílého hábitu 1903, byla zvolena generální představenou roku 1919.
Žádné založení nemůže očekávat, že vše půjde snadno v jeho existenci. Snad právě počáteční obtíže jsou na místě. Buďto je založení překoná a dokáže tak svou životaschopnost nebo v nich zanikne. Zde je dobré povzbudit se k velké vděčnosti. Po položení základů bývá rozvoj již snadnější. Jen „neusnout na vavřínech“ je nutné. Na nich jistě neusínaly sestry, kterým pod vedením Matky Bronislavy bylo svěřeno řízení Kongregace jež zapustila kořeny na mnoha místech.
Matka Bronislava přijala roku 1921 také první slovenské novicky. Tím bylo přeneseno působení Norbertova řádu i do země se sice slavnou, ale dlouho přerušenou premonstrátskou tradicí. Matka Bronislava zemřela 8. 2. 1941.
Ti, co byli před námi, plnili své poslání, jak dovedli. Dnes je to právě naším úkolem.

Mateřinec v r. 1935 Obláčka 1941
Komunity do roku 1950

(Mateřinec v roce 1935) (Obláčka v roce 1941)
Komunity do roku 1950:
Po založení Kongregace r.1902 vznikaly nové komunity.
První filiálka vznikla již v r. 1904 v Praze-Střešovicích na Andělce – mateřská škola a jesle, r.1938 - 1944 dívčí domov , r.1944 zabrán pro účely Říše, po válce internát do r.1950
Dolany – r.1924 - 1950 sirotčinec sv. Josefa
Véska – r.1911 – hospodářství, r.1927 nebo r.1933 - 1938 sirotčinec,
Tršice – r.1923 -1946 ústav sv. Ludmily pro tělesně postižené (hochy) pod správou Charity, r.1946 přemístěn do Nezamyslic
Humpolec –r.1936 Domov blahoslavené Bronislavy pro opuštěné ženy r.1936 - 1950
Tábor – r.1936 - 1950 Útulek pro trpící, od r.1950 pod správou Charity, r.1963 změněn na CHDŘ a sestry přesunuty do Radvanova. Spolu se sestrami se do Radvanova museli stěhovat i biskupové - dr. Štěpán Trochta, dr. Stanislav Zela - a novoříšský opat Augustin Machalka. Později v Radvanově prožíval část své internace pražský arcibiskup kardinál Josef Beran a tehdejší provinciál jezuitů František Šilhan. Postupně se do Radvanova stěhovaly sestry z ostatních komunit.
Prostějov – r.1938 - 1946 mateřská škola
Nezamyslice – od r.1946 přemístěn ústav z Tršic, sestry tam působí do r.1975, potom přesunuty do Radvanova
Olšany – r.1930 - 1950 sirotčinec, potom ústav pro mentálně postižené hochy pod správou Charity a státu, sestry tam působí do r.1979, potom jsou přesunuty do Radvanova
Ruda nad Moravou – r.1934 - 1936 útulek pro batolata, péče o nemocné po domech do r.1950
Němčice na Hané – r.1932 - 1950 opatrovna a mateřská školka
Libějovice – r.1922 - 1942 juvenát Otců redemptoritstů
Pustá Polom – r.1936 - 1940 škola, kursy šití a vaření, přes léto opatrovna pro potřebné
Roudnice n. Lab. – r.1940 - 1953 nemocnice
Turnov – r.1942 - 1954 nemocnice
Borotín – r.1936 - 1941 ústav pro duševně nemocné děti pod správou Charity
Exerciční dům na Svatém Kopečku – od r.1936 -1940, 1941 německé dívky z Hanovru, studentky z Essenu, r.1948-1950 exercicie
Sirotčinec na Svatém Kopečku – již v srpnu r.1903 byl otevřen při mateřinci malý sirotčinec, trval do r.1933, pak Útulna sv. Josefa pro přestárlé ženy do r.1950
Svatý Kopeček – vedení domácnosti na proboštství r.1926 - 1950
Jasenné u Vizovic – škola r.1928 - 1937
Velká Chyška – r.1937 - leden r.1943, mateřská školka
Milevsko – r.1937-1941, mateřská školka
Svatá Hora – exerciční dům r.1939
Nová Říše – domácnost kláštera Premonstrátů r.1948 - 1950.

Působení v době totality

V roce 1950 byly sestry ze Sv. Kopečka převezeny do internačního kláštera v Nové Říši, z Dolan, Rudy n/Mor., Němčic na Hané do Opavy, z Nové Říše po roce do Broumova a odtud v lednu r.1964 do Radvanova spolu se sestrami z Tábora.
Sestry z nemocnice v Roudnici n. Lab. Byly v r. 1953 vyvezeny do textilní továrny v Boleticích nad Labem a potom do Chrastavy. Některé byly poslány přeměnit zdevastovaný Chotkův zámek ve Velkém Březně v Domov důchodců nejprve pod správou Charity, potom jako státní ústav. V tomto DD pracovaly sestry až do konce r. 1979, kdy byly přesunuty do Domova důchodců v Kolíně a v r.1990 do LDN v Roztokách u Prahy, kde ukončily svoji činnost v r. 1994. Část sester přešla do Radvanova a část do nově otevřeného Domova blahoslavené Bronislavy v Humpolci, který nám byl v restituci vrácen do vlastnictví a po jeho rekonstrukci zde naše provincie zřídila nestátní Domov pro laické seniory.
Sestry z nemocnice v Turnově byly přesunuty do LDN v Jablonném v Podještědí a poté do Domova důchodců v Jabloneckých Pasekách, kde působily až do r. 1985, kdy byly přesunuty do Radvanova.
V letech 1968 - 69 nastalo krátké uvolnění a provincie mohla přijmout několik mladých sester. Ovšem již od r. 1972 bylo znovu zakázáno přijímat dorost. Stejně jako jiné řády a kongregace i naše společenství přijímalo nové členky tajně, i když musely nosit civilní oděv a pracovat v civilních zaměstnáních. Žily v malých komunitách v Praze až do r. 1988, kdy několik sester mohlo být přijato do Charitního domova v Radvanově, kde pečovaly o staré spolusestry. Jiná činnost tehdy nebyla státními úřady povolena.

Návrat na Svatý Kopeček

"Naplnil se čas," který pro nás Bůh od věčnosti stanovil, a naše řeholní společenství se mohlo po 40ti letech znovu vrátit do mateřince na Svatém Kopečku u Olomouce.
V roce 1950 byly sestry z mateřince nuceně vystěhovány do internačního kláštera v Nove Říši a po ročním pobytu přestěhovány do dalšího internačního kláštera v Broumově. Začátkem roku 1964 byly sestry z kláštera v Broumově přestěhovány do Radvanova u Mladé Vožice, kam byly v roce 1963 přesunuty další naše sestry z komunity v Táboře. Postupně se do Radvanova stěhovaly sestry z ostatních komunit, jak je uvedeno výše. Všichni víme, jak těžké doby to byly pro církev a každou řeholní rodinu v naší vlasti. Před Bohem však jistě měly velký význam modlitby a oběti, které v nuceném odloučení přinášeli jak jednotlivci, tak celá společenství. Také naše řeholní rodina se snažila vnímat znamení doby a co nejvíce přispět modlitbou, adorací, skrytými obětmi a smírem k novému náboženskému rozkvětu u nás.
S radostí jsme uvítaly změny, které nastaly v závěru roku 1989, kdy církev získala svobodu; řeholní společnosti se mohly postupně vracet do svých klášterů, opět přijímat dorost a postupně obnovit svoji veřejně prospěšnou činnost. I my jsme se dočkaly navrácení Norbertina na Svatém Kopečku, nejprve do vlastnictví a v r. 1999 do užívání, bohužel ve velmi špatném technickém stavu. Po vnitřní rekonstrukci dvou menších objektů v areálu Norbertina jsme se mohly přesně po 50ti letech a to v Jubilejním roce 2000 vrátit na Svatý Kopeček, kde byla naše Kongregace založena. S velkou radostí a nadějí jsme zahájily novou epochu života našeho řeholního společenství.
Při pohledu zpět - na chvíle exodu z míst dlouho obývaných - prožíváme velkou vděčnost k Pánu Bohu a naší milé Panně Marii za pomáhající milost při stěhování z Radvanova na Svatý Kopeček, které proběhlo bez větších obtíží a nad očekávání dobře. Opakovaně se potvrzuje překrásná skutečnost, že Bůh, jako ten nejlepší Otec, se o své děti s láskou stará.
Prožily jsme první vánoce ve staronovém prostředí našeho kláštera, v těsné blízkosti baziliky Navštívení Panny Marie, kde jsme měly možnost "sbírat plody" Jubilejního roku. Společnou modlitbou, adorací a slavnou bohoslužbou jsme uvítaly s celou svatokopeckou farností první den Nového roku, století a tisíciletí. Ano, máme zde více možností žít své apoštolské poslání, také intenzivnější účastí na životě církve, což je radost, milost, ale především závazek, abychom této možnosti více využily.
Naším posláním je dále předávat odkaz sv. Norberta a jeho spiritualitu založenou na úctě eucharistické, mariánské, liturgické a na životě kajícím a apoštolském. Podle Norbertova vzoru spojujeme nazíravý prvek našeho životního stylu s apoštolskou prací ve farnosti, při výchově mládeže, v oblasti sociálně-charitativní. Snažíme se také pomoci svým starým a nemocným spolusestrám, zmírnit obtíže jejich stáří laskavou a obětavou službou. Máme v nich zářivý příklad věrnosti, radostné oddanosti a ochoty dát Bohu všechno. Je zde i formační dům, kde se připravují mladé spolusestry na své budoucí poslání v Bohu zasvěceném životě a ve službě bližním. Chceme tak "být připraveny ke každému dobrému dílu" podle příkladu našeho Otce sv. Norberta.
Od r. 2002 se začalo s pomocí Boží pracovat na projektu vnitřní rekonstrukce hlavní budovy (mateřince) v areálu Norbertina. Jako první byl zrekonstruoval suterén (1.PP.), kde vznikly nové prostory kuchyně s přilehlými sklady a prádelna, s potřebným zázemím pro civilní personál. Tento provoz byl otevřen v lednu 2004 a postupně se nabídla možnost obědů pro širší veřejnost s vlastní donáškou. Stejně tak i praní prádla pro veřejnost. Pomocí grantů a sponzorských darů jsme mohly pokračovat v rekonstrukci přízemí hlavní budovy (1.NP), kde byl otevřen v červenci r. 2005 Domov svatého Norberta, pečovatelského typu pro laické seniory především ze Sv. Kopečka a blízkého okolí. Zájem seniorů o poskytnutí těchto služeb je velký, i když kapacitně jsme omezeny charakteristikou stavby. Přesto můžeme pomoci aspoň některým zmírnit jejich tíživou situaci a zpříjemnit závěr jejich života. Senioři mají - kromě jiného - také možnost zúčastnit se našich duchovních programů v kapli. I naše společenství chce být - podle doporučení našeho zakladatele sv. Norberta - místem tělesného a duchovního občerstvování.
Před námi zbývaly ještě dvě podlaží, které bylo třeba opravit, aby se do nich mohl přestěhovat zdejší Charitní domov, protože prostory, které dosud CHD využívá, nejsou bezbarierové. Podařilo se získat investiční dotace, které významně podpořily naše finanční zdroje, takže mohla být v r. 2006 dokončena rekonstrukce 2. nadzemního podlaží a v r. 2008 také 3. NP. Obojí bylo v květnu 2008 zkolaudováno a následovalo dlouho očekávané, radostné stěhování sester a celého CHaritního domova do mateřince.
V uvolněných prostorách dvou menších budov bylo v září 2009 otevřeno Víceúčelové centrum, které umožňuje ubytování studentkám, poutníkům a těm, kteří chtějí obnovit své fyzické i duševní síly v krásném prostředí Svatého Kopečka, ale také pro hendikepované a jinak potřebné jedince i skupiny. V červnu 2010 se podařilo dokončit opravu kaple sv. Norberta v mateřinci a otevřít ji svému hlavnímu poslání: k Boží chvále a pomoci lidem na cestě...

Využíváme této příležitosti a chceme poděkovat všem dobrodincům a příznivcům našeho společného díla, kteří nám jakýmkoliv způsobem dosud pomáhali a jak věříme, budou pomáhat i nadále. Dovolujeme si touto cestou i poprosit o jakoukoli finanční pomoc pro další zamýšlené aktivity, prospěšné nejen našemu společenství, ale také a především širší veřejnosti. Všechny dárce zahrnujeme do svých modliteb a mešních obětí.
Bankovní účet: Raiffeisen Bank: 1025503127/5500.
V Ježíši, Marii a svatém Norbertu vděčné sestry premonstrátky ze Svatého Kopečka

Aktualizováno v říjnu L.P.2010